top of page
  • Obrázek autoraBarbora Klement Hůlková

V Bruselu nečůrá jen chlapeček


Čůrající chlapeček, kterého obyvatelé hlavního města Belgie nazývají Manneken Pis, se řadí k bruselským hlavním atrakcím a při své procházce jej neopomene pozdravit žádný turista. A když se mu trochu poštěstí, má také možnost vyfotit si sošku v jednom z jeho typických oblečků, do kterých je populární soška oblékána několikrát do roka. Manneken Pis však není jedinou bruselskou „čůrající“ atrakcí.

Sestřička populárního Mannekena se jmenuje Jeanneke a najdete ji v centru města, v jedné slepé boční uličce, a to přímo naproti populárnímu baru Delirium, který se pyšní zápisem v Guinessově knize rekordů, protože nabízí nejvíce druhů piva na světě (v současné době více než tři tisíce různých druhů piv). Zatímco čůrající chlapeček zdobí Brusel už po několik staletí, holčičce není ani třicet let a kvůli vandalům je chudinka schovaná za železnou mříží. Na informační cedulce se dozvídáme, že fontána byla vybudována k uctění věrnosti a že podle starodávného zvyku do ní máte vhodit minci pro štěstí. Vhozené mince totiž přinesou do vašeho života něhu, ctnost, obdiv a věrnost milované osoby.

Méně poetickým, avšak věrným kamarádem chlapečka a holčičky je také čůrající pes. Ten se jmenuje Zinneke, což je v nizozemském nářečí výraz pro voříška. Je z celé čůrající trojice nejmladší a v tomto roce oslavil teprve šestnácté narozeniny. Pejska můžete při své procházce Bruselem snadno přehlédnout, stojí totiž s elegantně zdviženou nožkou na chodníku na rohu dvou bruselských ulic a působí tak přirozeně, jako by sem patřil odjakživa.

Buď jak buď, čůrající chlapeček je z triády nejstarší, nejpopulárnější a má také nejzajímavější historii. Nikdo vlastně přesně neví, proč byla populární soška vytvořena a k jejímu vzniku se váže bezpočet legend. Jedna z nich například tvrdí, že je chlapec snad vyobrazením malého vévody z 12. století, který, spokojeně si hovící v košíku a zavěšený na stromě, močil při bitvě na nepřátele a přispěl tak k jejich porážce. Další legenda říká, že má snad soška být vyobrazením malého bruselského chlapce, který ve 14. století pomočil nepřáteli nastražené výbušniny u hradeb města, a tak Brusel zachránil. Pravdivá může být i historka o tom, jak do Bruselu přijel se svou rodinou bohatý obchodník, kterému se ve městě ztratil syn. Nešťastný muž po něm tedy vyhlásil pátrání a obyvatelé města našli spokojeně močícího chlapce v jedné zahrádce. Obchodník pak z vděčnosti bruselským obyvatelům nechal vybudovat fontánu s čůrajícím chlapečkem.

Ať už skutečný chlapeček močil kdekoliv, jisté je, že se dnes těší obrovské pozornosti. Velmi populární je jeho rozsáhlý šatník – chlapeček je totiž při zvláštních příležitostech oblékán do různých kostýmů. A tak jej v den Mozartových narozenin můžeme spatřit s bílou parukou a mozartovským oblečkem, v den připomínající narození Elvise Presleyho je soška převlečená za krále rock-and-rollu. Tradici oblékání Mannekena založil již na konci sedmnáctého století nizozemský vládce a bavorský vévoda Maxmilián Emmanuel, když malému Juliánovi, jak chlapečka nazývají francouzsky mluvící obyvatelé města, daroval při příležitosti svátku střelců vlněný kabátek. O pár desítek let později se chlapeček již pyšnil oblekem od samotného krále Francie – Ludvík XV. mu totiž daroval brokátový kroj zdobený křížem sv. Ludvíka jako omluvu za to, že sošku o pár let dříve zcizila skupinka Francouzů.

Od té doby se stalo téměř pravidlem, že významné bruselské návštěvy chlapečkovi dováželi oblečky, uniformy či národní kroje. A chlapečkova sbírka je úctyhodná. Jeho šatník čítá téměř devět set kusů oblečků. Jejich nejzajímavější část si můžete prohlédnout v Muzeu města Brusel, které se nachází přímo na bruselském hlavním náměstí.

Čůrající chlapeček vás v Bruselu provází na každém kroku – jako suvenýr si můžete přivést jeho sošku nebo čokoládovou verzi. Pravdou však je, že soška v Bruselu není tím jediným čůrajícím chlapečkem v Belgii, ač je bezesporu nejpopulárnější. Další můžete obdivovat třeba v Bruggách nebo v Gentu.

Publikováno v rubrice Cestoholikovo okénko v regionálních novinách Úspěch.


61 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page