Pamatuju si, jak mě před pár lety v nějakých novinách zaujal článek o zvláštních typech hotelů v Japonsku. Aby se ušetřilo cenným místem a ubytování mohlo být co nejlevnější, spí tam nocležníci v malých kójích připomínajících rakve umístěné v řadách. Když mě nedávno čekala cesta do země vycházejícího slunce, hned jsem si na tyhle hotely vzpomněla. A přenocování v jednom z kapslových hotelů se samozřejmě vzápětí stalo nedílnou součástí našeho programu :).
Přesvědčila jsem zbytek naší výpravy, že tohle prostě vyzkoušet musíme a že to bude určitě velká pecka. Tatínek klaustrofobik se celej pobyt děsil toho, že to nepřežije a že se v noci bude muset místo spánku procházet nočním Tokiem. A chudák moje sestřička Gábinka vůbec netušila, do čeho jde. Její výraz v tu chvíli, když před sebou poprvé uviděla ty dlouhý řady rakví a otázky typu „kdo tohle sakra vymyslel?“ a „proč jako spíme zrovna tady?“ asi nepotřebují žádný další komentáře.
Kapslové hotely jsou v Japonsku většinou umístěny ve velkých městech, často v blízkosti nádraží nebo center nočního života. Začaly vznikat v 70. letech a zpočátku sloužily primárně úředníkům, kteří zmeškali svůj poslední vlak z velkoměsta domů a potřebovali někde narychlo složit hlavu.
Vůbec první kapslový hotel na světě byl postaven v roce 1972 právě v Tokiu a dodnes stojí na svém místě. Jmenuje se Nagakin Capsule Tower a jeho architektura je téměř vesmírná, jak můžete vidět na fotce. Původně se v něm nacházelo 140 buněk, v roce 2002 byla většina z nich zrušena a přeměněna na sklady nebo stísněné kancelářské prostory. Asi třicítka kapslí se nadále používá coby miniaturní byty.
Hlavně dříve byla většina kapslových hotelů určená pouze mužům, některé pak byly vyhrazeny jen pro ženy a velmi málo jich bylo smíšených. V současné době na hotely otevřené oběma pohlavím narazíte mnohem častěji, v buňkových hotelech spí totiž hlavně turisté toužící po neobvyklém zážitku nebo baťůžkáři a mladí lidé, kteří si přejí zaplatit za ubytování co nejnižší částky.
Obrovskou výhodou hotelů je fakt, že vlastně nemusíte mít s sebou vůbec nic a můžete přijet úplně nalehko, protože všechno je tu k dispozici. Dostanete vskutku elegantní pyžamko, případně župánek a musím říct, že je docela legrace procházet se po hotelu nebo si sednout do společenské místnosti a vidět všechny nocležníky ve stejném mundúru (v našem hotelu podivné univerzální hnědé barvy). Připadáte si tak trochu jako byste se ocitli v kriminále a nejlepší na tom je ten pocit, že nakonec jdete složit hlavu do rakve :). Kromě pyžamka jsou k dispozici bačkůrky, ručník i základní toaletní potřeby.
Koupelny jsou společné, v našem hotelu jedna koupelna pro ženy a druhá pro muže (poznámka na okraj – vystresovaná Gábinka se sprchovala v plavkách :). V ceně pobytu je často i vířivka nebo sauna, po náročném dni v japonském velkoměstě velmi užitečná věc. Všudypřítomné jsou automaty, ve kterých si můžete koupit to, co vám zrovna chybí.
No a teď k těm rakvím... Je vážně zajímavý spát v něčem, kde si ani pomalu nezvládnete sednout. Pravdou nicméně je, že jsou tyhle spací cely vybaveny docela obstojně. Je tu zásuvka, budík, rádio, klimatizace, poplach i televize. Zkrátka všechno, co můžete v noci potřebovat. Když se chystáte spát, prostě za sebou zatáhnete závěs nebo roletu. A symfonie složená z nočního chrápání a jiných podivných zvuků spolunocležníků může začít. Doporučuju ještě před ulehnutím narychlo vypít pár silných saké. :).
P. S.: Takhle rakev, ve které se spokojeně rozvaluju, (v onom skvělém univerzálním pyžamku) je určená pro dvě osoby, takže jsme se tam v noci tulily s chudákem Gábinkou :).
Náš hotel: Tokyo Kiba Hotel, 135-0042 Tokyo Prefecture, Koto-ku Kiba 1-4-3