Saská „Florencie na Labi“, město Drážďany, je oblíbeným cílem českých turistů nejen v adventním čase. Většina návštěvníků obdivuje krásné barokní stavby, galerie s cennými uměleckými díly nebo využívá četných nákupních možností. Málokdo však zavítá do drážďanského Nového města – městské části na druhé straně Labe. To je však škoda, protože i ta má co nabídnout. Od výhodných nákupů, přes bohémská zákoutí s kavárnami a nočními podniky, rozmanitou kulturní scénu až po vynikající muzea – Karla Maye, Hygieny nebo třeba spisovatele Ericha Kästnera. A v drážďanském Neustadtu najdete také jeden neobvyklý skvost: nejkrásnější mlékárnu na světě.
Byl jednou jeden muž, který miloval mléko. Pil mléko, koupal se v mléce, rád jedl mléčné výrobky a dnem i nocí snil jen o mléce. Miloval mléko tak moc, že s ním chtěl potěšit celý svět. Takto nějak by mohlo začínat vyprávění příběhu o Paulu Pfundovi, nejúspěšnějším producentovi mléka v Drážďanech a širém okolí. Na konci 19. století tento sedlák zpozoroval, že ve městě dramaticky stoupá poptávka po mléce – město se stále zvětšovalo, obyvatel bylo čím dál více a dodávat čerstvé a hygienicky nezávadné mléko byla tehdy obrovská výzva. Do města se totiž mléko sváželo na otevřených vozech z okolních vesnic a než stačilo k zákazníkům dorazit, bylo často zkyslé a rozhodně ne lahodné a zdravotně nezávadné.
Tak si Paul Pfund udělal jednoduchou dedukci – mléko se získává z krávy, a když člověk nemůže k mléku, musí kráva za člověkem. Vzal tedy manželku Mathildu a spolu s ní šest krav a šest prasat ze svého statku v krušnohorském Reinholdshainu a vydal se vstříc velkoměstu snít svůj velký mléčný sen. V Drážďanech roku 1879 koupil pozemek s obchůdkem na Görlitzer Strasse a otevřel zde svoji první mlékárnu. Z obchůdku bylo okénkem vidět na dvorek, kde se dojily krávy, a bylo připravováno mléko pro zákazníky, kteří si ho rovnou odnášeli.
Zákazníci přicházeli v hojném počtu a brali s sebou také svoje děti, aby se podívaly, odkud mléko pochází. Nápaditý Pfund tak drážďanským dětem vytvořil také prostor pro moderní přírodní vyučování. Obchod začal prosperovat a v roce 1880 se k Paulovi přidal jeho bratr Friedrich a společně založili firmu Drážďanská mlékárna bratří Pfundových a zakrátko se přestěhovali do větších prostor na Bautzner Strasse, kde mlékárna sídlí dodnes. Tam se teprve začala psát ona slavná historie firmy. Podnik expandoval a brzy vyrostlo mléčné impérium o rozloze 14 tisíc metrů čtverečních. Pfund začal využívat moderních technologických postupů pasterizace a byl také první v Německu, kdo založil továrnu na kondenzované mléko. Měl nejen vlastní chov krav, ale také továrnu na výrobnu etiket, plakátů a reklamních produktů, rozlehlou stáj pro koně, kteří rozváželi mléčné produkty, lakovnu a neobvyklé výhody pro své zaměstnance.
Pfundovi produkovali nejen mléko, ale také řadu mléčných výrobků od másla a sýrů, přes podmáslí, kefír, mléčné koktejly a mléčnou limonádu. A kdyby se už Kleopatra nekoupala v oslím mléce, mohli bychom tvrdit, že teprve Pfund lidem ukázal, že mléko působí blahodárně nejen uvnitř, ale i na povrchu. Pfund začal vyrábět takové produkty jako mléčný pudr, mléčná mýdla, mléčné koupele či mléčný parfém a jeho vynalézavost neznala hranic. Pfundovo mléko a mléčné produkty putovaly do celého světa – do Afriky, Indie, Číny, Japonska či jižní Ameriky.
A ojedinělý Pfundův obchůdek si můžou návštěvníci Drážďan prohlédnout i dnes. Jeho interiér je doslova poctou mléku: můžete zde obdivovat na 3500 ojedinělých ručně malovaných kachliček se secesními motivy. Strop je plný andílků s velkým břichem, kteří pijí mléko, vyrábí smetanu a sýr. Tlusté a šťastné krávy jsou právě dojeny na zelených loukách a děvčátko dojící kravičku nemůže být šťastnější. Tento fascinující soubor vynesl mlékárně v roce 1998 zápis do Guinessovy knihy rekordů jako „nejkrásnější mlékárna na světě“.
Až sem půjdete obdivovat krásný interiér, nemůžete odejít bez toho, aniž byste ochutnali některý z mléčných produktů. Více než sto druhů sýrů, podmáslí, mléčné koktejly či skleničku lahodného mléka, kterou si tu můžete dát za euro na stojáka a přitom dosyta obdivovat nádherný interiér srovnatelný s nejednou významnou uměleckou památkou.
Publikováno v rubrice Cestoholikovo okénko v regionálních novinách Úspěch.
V interiéru mlékárny je fotografování zakázáno. Autorem a vlastníkem fotografií interiéru v tomto článku je Pfund´s Molkerei.
